Není zapeklitější otázky:-) Každý z nás je jedinečný, má jinou motivaci, množství času, dispozice, způsob a možnosti využití angličtiny..., zkrátka je to naprosto individuální. Jak na takovou otázku seriózně odpovědět?
Pokusím se o to v dnešním zamyšlení. Nejdůležitější je naše motivace. Pokud sami vlastně moc nechceme a chodíme do angličtiny jen proto, že nám to platí zaměstnavatel/rodičům se nelíbí naše známky/je módní umět anglicky..., jsou naše pokusy odsouzeny k postupné záhubě. Není lepší motivace, nežli rychlý výjezd za hranice nebo zkoušky.
Jakmile jsme schopni všechnu energii nasměrovat na jednu činnost, kterou je v tomto případě učit se jazyk, odhazujeme veškeré překážky, které jsme si v hlavě často sami vytvořili (jazyky mi nikdy nešly/nikdy jsem nechápala systém/nejsem schopna zapamatovat si slovíčka/angličtina má příliš mnoho časů/nepravidelná slovesa jsou moje smrt...). Naše myšlenkové vzorce, tvrzení, která považujeme za pravdivá, jsou naší největší brzdou, a neplatí to jen u angličtiny. Je možné, že nám angličtina ve škole nešla nejlépe, ale určitě to nebylo způsobeno jen námi samotnými. Někdy za to mohl způsob výuky; nekvalifikovaný/nesympatický učitel; spolužák, který nám nedovolil se soustředit; špatná situace v rodině/zamilovanost, kdy jsme mysleli na cokoli jiného, nežli na učení; někdy množství povinností a kroužků... Faktorů bylo určitě více a není možno vyvodit jednoznačný závěr, že “na angličtinu nemám buňky”.
Angličtina nám nešla tehdy a za daných okolností. Všichni máme možnost tady a teď začít tvořit svoji budoucnost. Proto nám daleko lépe poslouží nový mentální vzorec: “Rád/a, snadno a rychle se učím”, kterým si nahradíme veškerá negativní přesvědčení ve své hlavě. Zdá se vám to šílené? Ale ono to funguje! Největší překážkou v čemkoli není naše okolí, ale jsme to my sami, zejména naše zakořeněná přesvědčení o tom, jací jsme a jak věci “fungují”. Odkud se vzala? A opravdu jsme si je ověřili, nebo je jen přejali od rodičů, přátel, autorit...? Jste-li ochotni své postoje přehodnotit a závěr si udělat teprve, až si vše vyzkoušíte na vlastní kůži, máte vyhráno.
Mluvím stále o angličtině? Ano, i o angličtině:-)
