To je zajímavé zamyšlení... Těch podob lásky je určitě mnoho. Tak třeba láska krásné (mladé) ženy ke starému (movitému) muži je výměnný obchod. Tedy pokud ona není blázen, nebo on nemá sexy mozek. Nevidím na tom nic špatného, to je holt příroda.

Děkuji za zpětnou vazbu, jsem za ni ráda:) Nemyslím si, že věk je totéž, co zkušenosti, byť to tak někdy bývá. Někdo má život natolik zamotaný, že se musí stát dospělým už jako dítě a někdo je zase přes svůj důchodový věk stále dítětem (ve smyslu závislým jedincem bez vlastní vlády nad životem). Nevidím rovnítko mezi věkem a nadhledem. Ale v zásadě se zdá, že co se týká obsahu článku, hovoříme oba o tom stejném. Ona totiž existuje i láska k sobě samým. A tu sobě neprokazuji, pokud setrvávám ve vztahu, kde si mě druhá strana neváží a své potřeby nadřazuje těm mým. A tom je další článek:-) Krásný den!

hmm.. sice vás neznám, ale pokud je ta fotka aktuální, tak mi přijde, že jste docela mladá a máte před sebou ještě celou řadu zkušeností k poznání...

.. není potřeba, aby jeden druhému v partnerství otevřeně vypočítával "já jsem udělal to a to a ono.. a co ty?".. není potřeba, aby to říkal druhému.. ale pokud vztah nefunguje k jeho uspokojení, tak je špatné, aby se nad tím nezamyslel sám v duchu - já pro ní dělám první a poslední.. a co kdy ona udělala pro mě? vždyť zapomněla i na můj svátek.. když ji požádám, zdali by mi mohla vyzvednou oblek z čistírny, že nestíhám - odsekne, že nemá čas a není má služka.. ".. ano v takových okamžicích je na místě se sám sebe ptát (když už jste tedy proti tomu otevřenému dialogu ".. já se ti snažím skoro pokaždé vyhovět - nepamatuji si, kdy jsi ty s něčím pomohla mě"), zdali ta druhá osoba je ta pravá do vztahu a není lepší být bez ní.