Svátek matek – trochu zmatek... aneb o rodičovství
Ačkoliv rodičovství je nejdůležitější „funkcí“ či „zaměstnáním“ v životě, protože má v rukou budoucnost lidstva, překvapivě ji vykonávají samí amatéři a ve škole ani ve společnosti obecně se neučíme, co taková věc vlastně obnáší a jak ji dělat správně. Většina z nás vychází z toho, co sama zažila a zažité stereotypy předává další generaci bez ohledu na to, zda jsou stále v platnosti či zda vůbec byly správné. Když pominu různé předporodní kurzy, občanskou nauku a sexuální výchovu a snad i někde pár osvícenců, zdá se mi, že je ve společnosti v tomto směru takřka ticho po pěšině.
Mám za to, že vzhledem k zodpovědnosti, která by měla jít ruku v ruce s tou ctí, státi se rodičem, by prvním krokem mělo být dostatečné sebepoznání, protože jen lidé, kteří alespoň přibližně vědí, co jsou sami zač, mohou posoudit, jestli jsou vůbec připraveni se takové role zhostit. Pokud sama nevím, co jsem, proč jsem, k čemu jsem, jaké jsou moje slabiny a silné stránky, jsem-li sama bez ohledu na věk dítě a jednoho dne zjistím, že dítě čekám, co se asi bude v mém nitru odehrávat? Zmatek, vynoří se spousta pocitů, především negativních a zřejmě právě vůči dítěti, které mohu v daném okamžiku vnímat jako „komplikaci“ nebo „překážku“. A to pro dítě rozhodně není příjemný úvod do života. Ve své terapeutické praxi se takřka denně setkávám se zralými lidmi, kteří řeší svá traumata z nepřijetí v původní rodině, byť jsou už sami rodiči a třeba i prarodiči.
Všichni potřebujeme mít pro svůj spokojený život pocit přijetí. A bazální přijetí se vytváří už v děloze. Pokud tento pocit chybí, máme tendenci si ho nějakým způsobem kompenzovat, ať už v materiální či profesní rovině, protože to zvyšuje společenskou prestiž a tedy pocit přijetí ze strany okolí; závislostmi, které jsou schopny naši emocionální bolest alespoň na chvíli otupit; navazováním stále dalších vztahů, protože zamilovanost je stavem přijetí druhého v oparu růžových brýlí zcela bez podmínek... Doplňte si sami. Proto se mi zdá, že bychom se jako společnost měli více zajímat o své sebepoznání a uvědomovat si důsledky svých činů v globálním měřítku. Rodit děti, když jsme na to připraveni a když je opravdu chceme a máme pro to vhodné podmínky, ne proto, že se „přihodily“ a „tak už to nějak zvládneme“ nebo dokonce jako zdroj sociálních dávek. Když jsou děti přijímány takové, jaké opravdu jsou a milovány bez podmínek, když se je nesnažíme předělávat k obrazu svému a nenutíme je, aby kompenzovaly naše vlastní ztroskotání, možná se jednou dočkáme toho, že si na nás vzpomenou třeba na Svátek matek či otců a za naši lásku a podporu nám poděkují.
A to můžeme, koneckonců, udělat i my ve vztahu ke svým rodičům, ne proto, že je v kalendáři určité datum a tak se to „sluší“, ale proto, že si uvědomujeme, že ačkoliv třeba na dětství nevzpomínáme zrovna rádi, dělali rodiče jen to, co uměli, čeho byli v dané chvíli schopní. Můžeme mít na jejich rodičovské dovednosti vlastní názor:-), ale minulost nezměníme. Nikdo je neučil, jak být rodičem a často, povšimneme-li si hlouběji toho, jak se chovají naši prarodiče, pochopíme, že to ani rodiče neměli coby děti lehké:-) A nejsme-li právě připraveni svým rodičům poděkovat kvůli citovým či fyzickým ranám, které nám uštědřili, pokusme se jim alespoň odpustit. Ani my nejsme dokonalí a všichni děláme to nejlepší, čeho jsme právě teď schopni. Někomu to může připadat málo, ale je to maximum, které momentálně zvládáme:-)
Krásný shovívavý den, přátelé:-)
P.S. Pokud by vás vědomé rodičovství zajímalo více, zkuste se podívat na knihu manželů Kopřivových a spol.: Respektovat a být respektován a knihu Naomi Aldortové: Vychováváme děti a rosteme s nimi.
Petra Halamíčková
Prostřeno: Hyeny patří do Afriky, ne do televize
Na pořad Prostřeno se běžně nedívám. Když jsem ho před lety zaregistrovala, seznala jsem, že je to vlk v rouše beránčím.
Petra Halamíčková
Jak se rychle naučit anglicky?
Není zapeklitější otázky:-) Každý z nás je jedinečný, má jinou motivaci, množství času, dispozice, způsob a možnosti využití angličtiny..., zkrátka je to naprosto individuální. Jak na takovou otázku seriózně odpovědět?
Petra Halamíčková
Takové malé vydíráníčko
V mezilidských vztazích se vyskytuje zvláštní, ovšem stále velmi rozšířený model chování, kterému lidé, již ho provozují, říkají “je to přece rodina/je to přece kolega/šéf/kamarád...”.
Petra Halamíčková
Neřešitelé
"Neřešitel" je slovo, které jsem poprvé použila ve své knize Láska není řízek, abych tak přiblížila a s nadsázkou označila určitý typ osob. Nejde však jen o přátele, o kterých byl předchozí článek.
Petra Halamíčková
Kdo je to přítel - energetická rovnováha ve vztazích
?V minulém zamyšlení jsem psala o tom, že láska bez podmínek není výměnným obchodem. Stručně řečeno: za svou náklonnost neočekáváme nic nazpět. To se ale snadněji napíše, nežli žije, protože všichni ve vztazích očekáváme.
Petra Halamíčková
Láska nebo výměnný obchod?
Jak často zaměňujeme lásku za výměnný obchod a jak málo si to uvědomujeme? A kolik energie věnujeme tomu, že popíráme, že to děláme? Zvu vás, milí čtenáři, na malou exkurzi do oblasti podmínkových vět a možná ještě dál.
Petra Halamíčková
Všechno to už tady bylo
A není to tak dávno. Vždyť ten mechanismus je stále stejný. Potřebují jen lidi rozeštvat, využít jejich neznalosti, zabrnkat na jejich temnou strunku bolavých míst, strachu, nezpracované nenávisti, pocitu méněcennosti, xenofobie a intolerance k odlišnostem. Co udělají? Najdou kohosi, koho je možno označit nálepkou „Zlo“. V poslední světové válce to byli Židé. Tak, kdo bude vylosován tentokrát?
Petra Halamíčková
O agresi, hlouposti a svobodě
Nemyslím si, že by jakékoli násilné řešení bylo řešením. Je mi líto zmařených lidských životů ve jménu nesmyslného fanatismu, kterému kdosi, kdo ani okrajově nepochopil, co Bůh je, říká jeho jménem. Nebudu však hájit ani ty, kteří se vysmívají přesvědčení někoho jiného, ve jménu jiného fanatismu, jemuž říkají třeba „svoboda slova“. Je možné mít jiný názor, jinou úroveň poznání či moudrosti. Blbec ale nepřestane býti blbcem jen proto, že ho tak někdo jiný označí.
Petra Halamíčková
16,69
Tak si říkám, co ten volební výsledek vlastně znamená. Politici a strany, kteří se dostali do Senátu, jej považují za svůj úspěch, je kolem toho spousta slov a frází. Nevím jak vy, ale kdyby mě z šedesátitisícového města volilo deset tisíc lidí, vyvolenou bych se necítila. Můžu teď vypadat jako zapšklý pesimista z vtipu o poloprázdné/poloplné sklenici, nicméně z logiky věci vyplývá, že padesát tisíc občanů mého města mě nevolilo. V tomto bodě mně nějak chybí mandát většiny, nemůžu si pomoci...
Petra Halamíčková
Krátkozrakost pražských taxikářů a spol. už mě opravdu štve
Zahlédla jsem na webu video a několik článků na téma vybavení vozů taxislužby tzv. „turbem“, což je, pokud jsem to správně pochopila, jakési tajně umístěné „udělátko“, jehož nenápadným mačkáním dosáhne taxikář navýšení částky za ujeté kilometry. Nemám v úmyslu rozebírat, zda video je či není pravé, domluvené či jaké, o to tady teď nejde. Co nechápu je, proč se (nejen) pražští taxikáři rozhodli udělat ze všech Čechů zloděje a podvodníky.
Petra Halamíčková
Šmejdi potřetí aneb došlo už i na Hitlera
Mám za to, že každý jsme jednou z plošek obrovského diamantu. Proto si čas od času pročítám diskuzi pod mým článkem http://halamickova.blog.idnes.cz/c/364382/Smejdi-aneb-mince-o-dvou-stranach.html. Zajímá mě, jak se na stejnou věc mohou dívat ostatní a je to pro mě obohacením. Pak se mohu i já podívat na danou otázku z jiných úhlů a vytříbit si svůj názor. Takže děkuji všem, i těm, jejichž reakce je nenávistná či se zdá, že vůbec nepochopili, o čem jsem psala:-)
Petra Halamíčková
Šmejdi aneb pokračování
Po mém článku se rozpoutala velmi živá diskuze, až jsem se divila, na jaká všemožná témata:-) Za všechny příspěvky děkuji, každý máme nějaké zkušenosti a nějaké názory a všech si cením. Jeden pán mně připomněl situaci s jinou, leč velmi příbuznou formou prodeje, a sice „telefonické výhry“. Vzhledem k tomu, že jde o historku veselou a ráda bych společensky závažné téma trochu odlehčila, dovolte mi podělit se:-)
Petra Halamíčková
Šmejdi aneb mince o dvou stranách
Dlouho jsem se těšila, až budou v TV dávat Šmejdy, protože se o nich mluví už od doby, kdy byli natočeni. Za tuto práci, odvahu a nasazení patří slečně režisérce velký dík. Mám kolem sebe mnoho lidí ve věkovém rozmezí 65-89 let, a tak o různé historky z prostředí předváděček nemám nouzi a zdá se mi, že by celkový obraz mohly obohatit a dodat mu trochu barev.
Petra Halamíčková
Ručitel s ručením omezeným aneb o strachu
Volila jsem Táňu Fischerovou. Chtěla jsem mít na Hradě někoho s funkčním srdcem, nikoliv chladnokrevný a sebestředný žlutý jarní květ. Také se mi zdálo příjemné začít vyvažovat poměr mužské a ženské energie na vyšších místech v naší republice. Nedopadlo to, nevadí, ještě na to asi nejsme připraveni. Co mě ale dost překvapilo, byla zpráva o tom, že se paní Fischerová a pan Kačer zaručili za pana Ratha a chtějí, aby byl propuštěn z vazby.
Petra Halamíčková
Módní policie aneb krásometr a vkusoměr
Jakmile otevřu prohlížeč, zpravidla se objeví nějaká zpráva s titulkem „módní policie“ to, či tohle. A tak si říkám, o co tady vlastně jde?
Petra Halamíčková
Člověk člověku člověkem
Tak jsem si přečetla článek o projektu Pragulic. O tom, jak bezdomovci provádějí turisty po Praze a ti mají příležitost zeptat se na věci, o kterých snad jen četli, a to mnohdy ještě jedině, když byli zaručeně sami doma a navíc pod peřinou. Bezdomovci si na oplátku mohou něco vydělat a získat základní pracovní návyky. Projekt vymysleli tři studenti, Tereza Jurečková, Katarina Chalupková a Ondřej Klügl z Katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Petra Halamíčková
Hmyzí postřehy aneb brouk v hlavě
Viděla jsem u nás v ulici malého, asi tříletého chlapečka ležet na břiše v trávě. Hlavičku měl u země a na něco se zaujetím koukal. Když jsem přišla blíže, pochopila jsem, že vidí nějakého broučka nebo berušku a zapřádá hovor. Po chvíli, když seznal, že nejde o rozhovor, ale spíše monolog, se zoufalým výrazem na tváři zavolal na tatínka: „Tati, oni nemluví???“
Petra Halamíčková
Chvála odstávky vody
Když jsem ve schránce našla lísteček o plánované půldenní odstávce vody, blesklo mi hlavou, že to zase budou komplikace navíc. Že si budu muset naplánovat některé věci, nezapomenout si napustit vodu do lahví, uvařit čaj pro dceru do školy předem... prostě otrava.
Petra Halamíčková
Rakev není trezor
Když se tak rozhlédnu kolem sebe, a stačí vlastně zapnout televizi, rádio, či spustit prohlížeč, mám pocit, že se bezděky účastním jakýchsi závodů či dobrodružné počítačové hry. Všude na mě, tu koketně vykukují, tu agresivně vyskakují, reklamy na štěstí a kroky, které mě k němu dovedou.
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3365x
http://na-ceste-duse.webnode.cz/
https://www.facebook.com/nacesteduse/
http://anglictina-preklady.webnode.cz/
https://www.facebook.com/anglictinafrydekmistek/